Oxymoron
26. 1. 2008
Skomírám.
Jak plamen svíčky ve větru,
Přestože rukou ho kryju.
Jak světla hvězd ve chvíli,
Kdy rodí se den.
Umírám?
Žiju.
Hořím.
Objímám svět svými jasnými plameny,
rozdávám teplo všem kolem sebe.
Plápolám rudou září červánků a najednou
Je ze mne popel, všechno mě zebe.
Chořím.
Z tebe.
Plácám.
Dávám průchod oxymoronu
Svých pubertálních sklonů.
Stoupám a klesám
Na houpačce nálad.
Jásám.
Tonu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář