Stroj času
Autor: Herbet George Wells
Téma: cestování časem, budoucnost lidské rasy
Kompozice: děj řazen retrospektivně, části odehrávající se v současnosti jsou vyprávěny ve 3. osobě, části vypráví cestovatel sám v ich-formě, členěno do kapitol
Jazykové prostředky: spisovný jazyk, odborná terminologie z oblasti matematiky, fyziky, mechaniky, dlouhé popisné pasáže
Žánr: epické dílo
vědecko-fantastický román
Obsah: Hlavní hrdiny knihy, bezejmenný stejně jako ostatní postavy, přijde s teorií o čtvrtém rozměru. Kromě délky, šířky a hloubky započítá mezi základní tři dimenze také čas. Vyjde z předpokladu, že pokud se může pohybovat v prostoru, dokáže to také v čase. Po letech usilovného bádání sestrojí stroj času, který mu umožní přesouvat se mezi jednotlivými časovými obdobími. Vydá se do tedy do budoucnosti, přistane v roce 802 701. Když se setkává s následovníky lidské rasy, je velice zklamán. Místo inteligentních, technicky vyspělých bytostí nachází pouze dva typy kreatur: Eloie a Morlocky. Eloiové jsou potomky bohatých vrstev – malí krásní, smyslem jejich života je tančit, zpívat, trhat květiny o nic se nestarají, nic nevytvářejí. Morloci jsou naopak potomky dělníků či sluhů, obývají podzemí, ještě nezapomněli pracovat, vyrábějí tedy pro Eloie oblečení a jiné nezbytnosti. Na zemský povrch vycházejí jenom za tmy a loví Eloie pro maso. Cestovatel navazuje vztahy s přátelštějšími Eloi, zvláště pak z Weenou, kterou zachrání před utopením a ona ho pak pronásleduje na každém kroku, pomáhá mu najít Stroj času, který se ztratil v den, kdy se cestovatel objevil v budoucnosti. Když jsou však jednou v noci přepadeni Morlocky je Weena zabita, cestovatel ji velice lituje, ale nachází svůj stroj času a vydává se zpět do své doby. Předtím však ještě nahlédne dále do budoucnosti, kdy vidí zánik země. Po návratu vypráví svůj příběh vznešené společnosti, která se u něj sešla na večeři, nikdo mu však nevěří. Jeden mladík však pochybuje a tak se druhý den za cestovatelem vrátí a dál se ho vyptává. Cestovatel však nemá čas, připravuje se na další cestu do budoucnosti a žádá mladíka, aby na něj počkal. V epilogu, vyprávěném z pohledu mladíka, je naznačeno, že se cestovatel nikdy nevrátil.
Rozbor: Stroj času patří k počátkům vědomo-fantastické literatury. Dílo bylo uveřejněno mnohem dříve, než Einstein publikoval svou teorii relativity, ve které existenci časoprostoru de facto potvrdil. Žádná z hlavních postav knihy kromě drobné Eloiky Weeny nemá jméno, všechny jsou označovány pouze povolání nebo společenským postavením (např.: cestovatel, žurnalista, lord, lékař, starosta…). Stejně tak obě dvě rasy potomků lidstva jsou popisovány pouze souhrnně, obecně, aby byly vystiženy jejich vlastnosti jako celku.
Když autor sestavuje stroj času, sní o lidech budoucnosti jako o vyspělých inteligentních bytostech a místo nich nachází tvory přemýšlející na úrovni pětiletých dětí a podivné krvelačné bestie. Zjišťuje, jak špatně se na cestu připravil, nepokládal za důležité vzít si léky nebo předměty potřeby, myslel si, že v budoucnosti budou samozřejmostí a velice se mýlil. Je nucen bránit se větví a zápalkami, improvizovat. Velice často přemýšlí o tom, co zapříčinilo změny v budoucnosti a dochází k názoru, že přílišné pohodlí lidí, najednou už nebylo, co vynalézat, co zlepšovat a tak lidská rasy zlenivěla a najednou není schopná se bránit, tvořit vyvíjet se.
Závěr: Nemám ráda sci-fi a kdybych nemusela, tak bych tuto knížku nikdy sama do ruky nevzala, ale přesto mě zaujala. Čekala jsem nudný příběh přeplněný technickými popisy ve stylu Julese Verna, ale místo něho jsem přečetla poutavou knihu plnou zajímavých myšlenek. Obsahuje časté filozofické pasáže o tom, kam to vlastně s lidskou rasou spěje, co s námi bude. Základní tezí je, podle mě, že se současní lidé se stále snaží usnadnit si život, vymýšlejí nové léky, přístroje, technologie, ale jednou nastane den, kdy už nebude, co vylepšovat a v té chvíli už bude lidstvo tak zhýčkané a neschopné, že bude odsouzeno k zániku.
Komentáře
Přehled komentářů
K doplnění uvedu, že kniha byla několikrát zfilmována, za nejzdařilejší pokládám verzi z r.1960. Samotnou fikcí o životě tohoto socialistického snílka a vizionáře se zabývá film Čas po čase, nepřesný to překlad původního názvu Time After Time (USA 1979), vycházející z premisy, že autor skutečný stroj času sestavil a vše popsané zažil osobně... Roli Wellse sehrál mistrovsky Malcolm McDowell (kupodivu!!!) Doporučuji.
Ostatně dle dnešních závěrů vědeckého bádání toto není vyloučeno, tedy cestování časem a dle některých náznaků se to dokonce i děje.
H.G.W. napsal celou řadu děl z oboru kdysi sci-fi, dnes už ale pomalu z literatury faktu. Namátkou: Neviditelný, Válka světů, Ostrov dr.Moreau a další...
No, máš-li ráda nekonvenční myšlenky, mohlo by Tě zajímat pár mých příspěvků na:
http://www.johnwittness.estranky.cz/stranka/nektere-filozoficke-uvahy-2
A už připravuji spoustu dalších!
Wells nebyl sám...
(John Wittness, 15. 5. 2009 16:12)