Mackbeth
Autor: William Shakespeare
Téma: touha po moci
Kompozice: děj řazen chronologicky, prolínání několika dějových linií
Jazykové prostředky: spisovný jazyk, využívá četná obrazná pojmenování:
„Ve chvíli té jako by křičel hlas:
‘Už nespi víc, vždyť Mackbeth vraždí spánek
- nevinný spánek, co přízi starostí
dnem smotanou přec snadno rozplétá…’“
= eufemismus (Mackbeth ve skutečnosti vraždí krále.)
= personifikace (spánek, co…rozplétá)
častý výskyt figur např.:
Třikrát mourovatej mňouk!
Třikrát ježek kvík a jednou,…“
= anafora
Žánr: epické dílo
drama
tragédie ve verších
Obsah: Dílo se odehrává na konci prvního tisíciletí v období krutých bojů o skotský trůn.Vojevůdci, Mackbeth a Banko, se vrací z vyhrané bitvy a vyslechnou proroctví tří čarodějnic. Mackbethovi věštba předpovídá, že se stane skotským králem, Bankovi pak, že na trůn usedne jeho syn. Mackbeth zmítán ctižádostí zavraždí současného krále a na hlavu si posadí jeho korunu, jeho choť, lady Mackbeth, mu se vším oddaně pomáhá. Mackbeth znovu vyhledá čarodějnice, ty mu prorokují, že mu nemůže ublížit nikdo, kdo je zrozen ženou.
„Neb nikdo neublíží Mackbethu,
kdo ženou zrozen je!
Jsi neporazitelný, Mackbethe,
než šturmem na tvůj dunsinanský hrad
les birnamský se hne…“
Mackbeth v domnění vlastní všemohoucnosti páchá jednu krutost na druhou. Věštba se však přece jen naplní, když každý muž z vojska Mackbethových nepřátel utrhne jednu větev v birnamském lese a s ní se blíží k dunsinanskému hradu. Mackbeth je nakonec zavražděn rytířem, jenž přišel na svět císařským řezem. Novým skotským králem se podle předpovědi čarodějnic stává Malcolm, syn Bankův.
Nejkratší Shakespearova tragédie se snaží poukázat na to, jak moc zatemňuje lidem smysly. Právě s její vidinou před očima zapomíná Mackbeth na svou věrnost skotskému králi, nezalekne se vraždy, aby mohl sám usednout na jeho trůn. Lady Mackbeth stojí za svým manželem, dodává mu odvahu k jeho krutostem:
„Nech na mně této noci velký čin,
co na každou už příští noc a den
nám vládu dá i absolutní moc!“
I ona však stejně jako Mackbeth končí špatně, umírá opuštěná, jejímu muži na ní už nezáleží, zcela ho ovládá touha vládnout, a ženu na úmrtním lůžku pronásledují přízraky jejích obětí.
Závěr: Toto Shakespearovo dílo mě oslovilo zejména svým krásným jazykem a dramatičností, spádem děje, který nenechá čtenáře na chvíli vydechnout. Ještě mnohem větší autentičnost a důvěryhodnost však dodá Mackbethovi divadelní provedení. Mně se líbilo více než kniha také proto, že herci dodali jednotlivým postavám podobu a charaktery a já se neztrácela v jménech, což se mi při četbě občas stávalo.